Trestní odpovědnost právnických osob

Se začátkem nového roku došlo k rozsáhlým změnám v oblasti právní úpravy dotýkající se problematiky právnických osob. Dne 1. ledna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který je v této oblasti zákonem zcela zásadním a průlomovým. Přesto, že v rámci EU je již v mnoha právních řádech institut trestní odpovědnosti právnických osob zakotven, z hlediska českého práva se jedná o novinku, jejíž přenesení do právní praxe bude mít dalekosáhlý dopad na všechny takto na základě zákona vytvořené „nehmotné“ subjekty.

Co je v novém pojetí odpovědnosti právnických osob natolik průlomového?

Za velké množství trestných činů, které dosud mohly být přičítány pouze fyzickým osobám, mohou být nyní trestány i osoby právnické jako celek. Do určité míry je tak popřen princip individuální odpovědnosti za trestný čin, kdy za zavinění jednotlivce může nyní sankce dopadnout nejen na něj, ale i na celou skupinu fyzických osob v právnické figurujících.

Koho se nová právní úprava dotkne?

Dle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob může být stíhána kterákoliv právnická osoba, která má sídlo v České republice (a to i v případě, kdy došlo ke spáchání trestného činu v cizině) nebo má na území České republiky umístěný podnik případně organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek. V případě některých zvláště vyjmenovaných trestných činů je působnost tohoto zákona založena i v případě jednání zahraničních právnických osob mimo území republiky. Jedná se např. o trestné činy padělání a pozměnění peněz, udávání padělaných a pozměněných peněz, teroristického útoku aj. Z působnosti zákona jsou naopak výslovně vyloučeny Česká republika a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. Jejich majetková účast na právnické osobě však její vyloučení z působnosti zákona automaticky nezakládá.

Za jaké jednání právnická osoba odpovídá?

Právnickým osobám je možné přičíst trestný čin, jestliže byl spáchán jejím jménem nebo v jejím zájmu, či v rámci její činnosti. Takového jednání se může dopustit zejména statutární orgán, kdokoli, kdo vykonává řídící nebo kontrolní činnost, případně zaměstnanec v obdobném postavení. Pro posouzení přitom není relevantní, zda se podaří zjistit konkrétní osobu, která se jednání dopustila, ani zda tato osoba byla sama odpovědná za dané jednání, či zda byl platný právní titul (např. plná moc), na základě kterého byla oprávněna jednat. Z hlediska obsahu mohou právnické osoby odpovídat za cca osm desítek trestných činů vyjmenovaných v § 7 tohoto zákona, spadajících převážně do kategorie hospodářské a finanční kriminality, ale je zde možné nalézt např. i sexuální nátlak, obchodování s lidmi, šíření dětské pornografie aj.

Jaké sankce za trestné činy právnických osob zákon stanoví?

Jde především o propadnutí majetku, peněžitý trest vyměřený počtem denních sazeb, jejichž jednotlivá výše se může pohybovat v rozmezí do 1.000,- Kč po 2.000.000,- Kč, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací nebo povinnost uveřejnit rozsudek v soudem určených médiích. V krajním případě může soud rozhodnout i o zrušení společnosti v případě, že trestná činnost je prakticky její jedinou náplní činnosti. Z hlediska jejich použitelnosti budou se vší pravděpodobností ukládány nejčastěji peněžité tresty v kombinaci se zákazy a omezeními vyplývajícími z povahy trestného jednání. Tresty zrušení či propadnutí majetku pak budou spíše výjimečnou záležitostí.

Jak předcházet dopadům jednání zaměstnanců na právnickou osobu jako celek?

Jednání zaměstnanců ve smyslu zákona lze přičítat právnické osobě, jestliže jednali na základě pokynů, rozhodnutí nebo schválení orgány právnické osoby, anebo jestliže tyto osoby neprovedly taková opatření, která by zamezila trestnému činu. Je proto vhodné, aby zaměstnavatelé zavedli v rámci svého dispozičního oprávnění interní předpisy a pokyny usměrňující chování zaměstnanců i ve smyslu zákona. Tyto pokyny musí výslovně upravit chování zaměstnanců, tak aby k sankcionovatelné činnosti nemohlo z jejich strany docházet, a právnická osoba musí vykonávat nad jejich dodržováním náležitý dohled. V tom se ale dostávají zaměstnavatelé do komplikované situace, jelikož některé chování zaměstnanců nelze v důsledku aplikace kogentních předpisů pracovního práva jednoduše regulovat, navíc se zaměstnavatelé mohou velmi snadno dostat do konfliktu se zákonem na ochranu osobních údajů a jinými právními předpisy, nastaví-li vnitřní opatření v důsledku opatrnosti příliš přísně.

Jaká jsou další úskalí současné právní úpravy?

V současnosti je s novou právní úpravou spojená celá řada otázek, které bude možné odpovědět až se vznikem rozhodovací praxe, neboť se jedná o instituty a postupy v českém právu natolik nové a průlomové, že státní správa, soudy, státní zastupitelství ani Policie České republiky doposud nemají vypracovanou metodiku pro postup v řízení v otázkách trestní odpovědnosti právnických osob. Tyto postupy se zformují až přenesením zákona do běžné praxe. V současné chvíli je tedy aplikace zákona spojená se značnou mírou právní nejistoty, kdy není možné se opřít o jakoukoliv judikaturu a to v mnoha případech ani za využití analogie. Dalším vytýkaným aspektem této právní úpravy je skutečnost, že hrozí její zneužívání v konkurenčním boji zejména na úrovni konkurujících obchodních společností.

Jaká práva má právnická osoba poškozená v trestním řízení?

V případě pravomocného zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby z trestného činu má právnická osoba, obdobně jako tomu bylo doposud v případě osob fyzických, možnost požadovat odškodnění v podobě úhrady vzniklé škody, ušlého zisku a případné imateriální škody (spočívající zejména v poškození dobrého jména). Tuto náhradu je třeba požadovat nejprve po Ministerstvu spravedlnosti české republiky. V případě, že ministerstvo žadateli nevyhoví, je třeba se s nárokem obrátit na soud, který ve věci rozhodne. V současnosti Ministerstvo spravedlnosti posuzuje nároky fyzických osob vzniklé z titulu náhrady škody vzniklé nezákonným úředním postupem státu v celkové výši 7 miliard Kč. V navazujících soudních řízeních je rozhodováno o nárocích dosahující celkové výše 136 miliard Kč. Se vznikem trestní odpovědnosti právnických osob se dá očekávat, že se tyto částky znásobí a to i v řádech několikanásobků.

V případě, že se Vás daná právní problematika dotýká a nejste s věcí dostatečně obeznámeni, neváhejte se na nás obrátit se žádostí o konzultaci na adrese ak@akpzl.cz.

Mgr. Kamila Mesiarkinová, advokátka 

Mgr. Michal Šrubař, advokátní koncipient  

Zobrazit všechny aktuality...